ČRo – Hradec Králové – Radioporadna
Dnes nás bude zajímat naše srdce, infarkt a srdeční selhání jsou dvě odlišné nemoci, i když je někdy spojujeme dohromady, i když na jednu stranu infarkt je vlastně nějaké momentální selhání srdce, ale uděláme si v tom jasno s naším dnešním hostem, kterým je pan prof. Radek Pudil z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, dobré dopoledne. Dobré dopoledne. A já bych rovnou začala tím infarktem, to bývá totiž takový akutní stav, k čemu přesně při něm dochází.
mluvčí 2,
——————–
Tak akutní infarkt je stav, který je výsledkem uzávěru koronární tepny, pro posluchače – srdíčko je zásobeno dvěma tepnama a v případě, že jedna se náhle uzavře, tak je věcí několika málo minut, kdy srdeční buňky tím, že nemají kyslík, tak začnou odumírat, z té centrální zóny se ten infarkt, ta vlastně odúmrť – česky – rozšiřuje až do periferie a my máme jednu úžasnou věc, a to je, že jsme schopni zasáhnout, a tu tepnu otevřít. A hlavní roli tady hraje čas. Čím dříve to otevřeme, tím je výsledné ložisko, to poškození infarktem menší než normální a tím pádem je i menší riziko srdečního selhání.
, moderátorka
——————–
Důležité je samozřejmě dostat se včas k lékaři, ale jak to, že infarkt může mít různou intenzitu, že se může stát, že ho někdo takzvaně rozchodí a dozví se třeba až někdy později, že ho prodělal.
mluvčí 2,
——————–
Mohou to být diabetici, ale také mohou to být i překvapivě mladí lidé, kteří si nedokáží vůbec uvědomit, že se může jednat o akutní infarkt myokardu, tady je dobré jednak připomenout, že pokud má člověk tlakovou bolest na hrudi, svírová tlaková bolest, která může se šířit, propagovat do hrdla, do levého ramene levé horní končetiny celé až k ruce, není člověku dobře a trvá to déle než 15 nebo 20 minut, tak by neměl váhat, neměl by nikam jet po vlastní ose, měl by vytočit 155 a nechat se dovézt k lékaři. V žádném případě ne sám. Tohleto je možná to nejdůležitější, co ten člověk by měl udělat.
moderátorka
——————–
A my to několikrát ještě dnes budeme opakovat, jak se to vlastně pozná s nějakým zpožděním, že tam došlo k infarktu.
mluvčí 2,
——————–
Se zpožděním, to bývá problém, to pak můžeme vidět následky toho infarktu myokardu, pokud to jsou někteří mladí lidé, tak si neuvědomí, že ta bolest, kterou oni mají, může být o infarktu, protože 30 let, 35 let, tak si vůbec nedokážu uvědomit setsakra, proč zrovna já bych měl mít infarkt myokardu, Vždyť sportují, vždyť se pohybují a podobně, nicméně i toto se bohužel může přihodit vlivem genetiky, vlivem hypercholesterolemie, anebo může i tu skupinu diabetiků, u těch diabetiků, tam dochází k tomu, že diabetici mají hodně často odchylné příznaky, minimální příznaky, oni mají tzv. viscerální neuropatií a jejich vnímání bolestivosti a práh pro tu bolest je někde úplně jinde než u normální populace, to znamená, že ten diabetik nemá velmi často tu úvodní bolest na hrudi a přijde až s komplikacemi, který může být například srdeční selhání.
moderátorka
——————–
Říkáte, že vidíte pak ty následky, tak v čem je riziko neošetřeného? I když, dejme tomu, slabšího infarktu, je to vůbec správně říkat, že měl někdo slabší infarkt.
mluvčí 2,
——————–
Tak infarkt na začátku nikdo neví, jak se vyvine. Je to vždycky ten začátek, samozřejmě, pokud je postižena periferie korunární tepny, to znamená někde ty periferní větvičky, ty koronární tepny, tak ty následky bývají mírnější, pokud je postižena ta počáteční část nebo dejme tomu, první polovina té koronární tepny, ty následky bývají větší, dají se limitovat, a to velmi významně včasným ošetřením, ale ta hlavní rizikovost je dvojí, ta první tzv. bezprostřední, a tam je úplně jedno, jestli je malý nebo velký infarkt myokardu, samozřejmě větší infarkt myokardu, mají to riziko větší, a to je riziko náhlé smrti, riziko arytmií, které dokáží toho člověka ohrozit na životě, bývá to zhruba 10, někdy 20 % lidí, kteří mívají tzv. komorové Tachycardie, jsou to arytmie, které dokáží toho člověka zahubit, to znamená, dovést do bezvědomí a pokud není resuscitovaný nebo pokud není proveden ihned výboj, například v sanitě nebo v nemocnici, tak ten člověk může skončit velice špatně, čili fatálně a může i zemřít, hodně často se ale stává, že ten člověk už je někde v sanitce nebo v nemocnici a pokud tato arytmie vznikne, tak je samozřejmě ten člověk monitorovaný, vyškolený personál tu arytmii zruší výbojem, ten člověk má o tom tzv. amnézii, čili nepamatuje si vůbec, jak k tomu došlo. Rizikových je vždycky prvních 24–48 hodin, čili z tohoto důvodu je velmi důrazně doporučeno, pokud někdo trpí prudkou bolestí na hrudi, aby se nikam nevydával sám, ale ať je doma nebo ať je na pracovišti přivolala se RZP, čili číslo 155 A ten nemocný je vyškoleným personálem transportován do nemocnice.
moderátorka
——————–
Léčení obecně u mnoha nemocí je novější, rychlejší, pacient se dřív dostává domů, co ho čeká v nemocnici přesně po infarktu.
mluvčí 2,
——————–
V nemocnici ho Čeká samozřejmě přijetí, ale to přijetí není ve většině případů na standardní jednotku intenzivní péče, ale ten pacient většinou jde už na tzv. Katlab. V tom Česká republika má naprostou prioritu a jedna vůbec z průkopnických zemí na zeměkouli – Je to potřeba říct – která vlastně jde už zhruba 20 let cestou přímé koronární angioplastiky. Co to znamená? Ten člověk, ať je kdekoliv, má bolest na hrudi, přijede k němu RZP, ať je doma nebo na pracovišti nebo kdekoliv, natočí EKG, na tom EKG je zpravidla vidět akutní infarkt myokardu a pokud tam je typ elevace st segmentů, teď to bylo příliš odborné, ale je to jeden z nejčastějších a těch nejzávažnějších typů, tak to EKG je ihned transportováno do kardiocentra bezdrátově přes vlastně mobilní telefony – na to existují zvláštní moduly a každé moderní EKG toto má, pokud funguje tento systém, tato křivka se dostane k lékaři, který slouží 24 hodin službu na tzv. Katlabu, čili v katetrizační laboratoři, potvrdí se akutní infarkt myokardu a ten Katlab už toho pacienta očekává, to znamená, že ten lékař nebo záchranář s tím pacientem nesměřuje do dané okresní, nemocnice, ale rovnou na katetrizační sál, kde se udělá na něho místo. Vždycky v našem případě máme dva paralelně jedoucí sály, takže ten pacient se tam ihned ošetří a výsledkem je otevření koronární tepny, která infarkt způsobila a zmenšení ložiska infarktu myokardu a tím pádem všech komplikací. Možná stojí za to říct, že v Praze a v Hradci Králové byly to první dvě místa v České republice, ale nejenom v České republice, ale i na světě, kde se zahajoval nonstop provoz. Tak se prokázalo, že tato léčba je účinnější, na základě téhle té léčby dramaticky poklesla úmrtnost na infarkty myokardu, takže i Česká republika tady a konkrétně Hradec Králové na to má určitou svoji zásluhu.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Jaká je potom rekonvalescence, jaká by mohla být prevence, tak o tom všem ještě budeme mluvit v dnešní Radioporadně.Srdeční onemocnění dnes probíráme s naším hostem prof. Radkem Pudilem. Mluvili jsme o infarktu myokardu, jak se projevuje, že je potřeba samozřejmě dostat se co nejdříve k lékaři, no, a teď pojďme probrat tu souvislost se srdečním selháním, což si lidé občas pletou, občas to zaměňujeme a vlastně je to něco úplně jiného, takže jaký v tom je rozdíl?
mluvčí 2,
——————–
Ono to zcela jiného není, protože většina infarktů, pokud jsou rozsáhlejší, tak k tomu srdečnímu selhání vedou. Infarkt znamená vlastně odúmrť neboli nekrózu toho myokardu, no a jeho výsledkem je podle toho, jak je ta nekróza velká, jak je ta odúmrť velká, která se nemůže účastnit toho čerpání krve, to znamená, že to srdíčko čerpá méně, než by mělo, a výsledkem pak je srdeční selhání, nicméně srdeční selhání má trošku jinou symptomatologii, trošku jiné příznaky a může k němu vést celá řada i dalších onemocnění.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A proč se to tedy děje? Můžeme zmínit ty další příčiny.
mluvčí 2,
——————–
Další příčiny, mohou to být kardiopatie, to jsou většinou vrozená onemocnění myokardu nebo získané kardiopatie, což jsou onemocnění, kdy působením zevních činitelů, působků, například některé léčby, protinádorové léčby, může dojít k srdečnímu selhání nebo když vznikne srdeční vada, ať je to s věkem nebo na základě například zánětu nějakého srdečního, dochází k destrukci té chlopně a pak vzniká chlopenní vada, tam může vést k srdečnímu selhání, no, a příčinou mohou být také arytmie příliš rychlé nebo příliš pomalé akce srdeční, které dokáží vést k rozvoji srdečního selhání, těch příčin je tam celá řada, prakticky studenty učíme, že naprostá většina typů srdečních onemocnění vede k srdečnímu selhání.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A srdeční selhání, je to taky onemocnění, které nějak postupuje a může se zhoršovat.
mluvčí 2,
——————–
Ano, ano, zhoršuje se, ale naším cílem je ho zastabilizovat. Je to stav, kdy je vlastně nejčastěji poškozena levá komora srdeční a co ten pacient cítí, tak je především dušnost. Zpočátku při námaze, později i v klidu, pokud se neléčí, ten pacient špatně toleruje polohu vleže, najednou potřebuje víc polštářů, zadýchává se. Objevují se pak otoky kolem dolních končetin, pokud se to neléčí, tak ty otoky jsou i výš, mohou být i nad kolena, může se objevit i tekutina v dutině břišní, ale tím dominantním příznakem je dušnost, snížení tolerance fyzické námahy.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
No a prevence, ta je prý složitější právě u srdečního selhání než u infarktu, jak je to možné, V čem tam je rozdíl?
mluvčí 2,
——————–
Možná ten základní vtip je v tom, že to srdeční selhání je jaksi obrovskou množinou onemocnění, která v ní ústí a každé z nich má trošku jinou prevenci, nicméně to, co je základem, – správně léčit všechny rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, naprostá většina z nich je shodná i se rizikovými faktory pro vznik infarktu myokardu, pravidelně si měřit krevní tlak a potom, pokud je nějaké kardiovaskulární onemocnění v rodině, chodit pravidelně na kontroly a pokud už vznikne srdeční selhání, sledovat se, chodit pravidelně k lékaři, užívat léky, protože v současné době máme opravdu velice účinné léky, máme i nefarmakologické, čili nelékové přístupy, které se mohou použít, takže je tady celá škála, celá škála věcí a možná velice podstatné je to, pokud už člověk má jednou to srdeční selhání a pokud začne pozorovat, že ten stav se nějakým způsobem mění, tak aby navštívil lékaře dřív, než se mu to rozvine do takové formy, kdy by musel být hospitalizován.
mluvčí 3,
——————–
Ozval Se nám posluchač z Trutnovska s dotazem do Radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové. Mluvíme o onemocněních srdce. Naším hostem stále prof. Radek Pudil. Posluchač se ptá, že když byl měřen holtrem, což je takový ten přístroj, který pacienti dostávají na tělo domů. Takže mu zjistil extra sistoly a že prý se extrémně nebo speciálně neléčí. Chtěl by se zeptat, co to znamená a jestli s tím něco dělat nebo nedělat, jak to je?
mluvčí 2,
——————–
Tak děkuju za otázku. Ten pacient se ptá na komorové extrasystoly, je faktem, že komorové extrasystoly, pokud nejsou četné, objevují se občas, tak vlastně u lidí starších 25, 30 let začínají fyziologicky, to znamená, přirozeně objevovat, pokud jich není příliš mnoho, a pokud je jinak zdravé srdce a ten pacient je nevnímá, tak je nějakým způsobem zásadně neléčíme. Jiná situace, pokud jich je moc, například na 10 % a podobně, tam už i u zdravých lidí a podobně se je snažíme ovlivnit nejenom antirytmikama, ale máme možnosti i elektrofyziologie, to znamená, natrvalo se zbavit těch extrasystol.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A ještě možná, co to je extrasystoly někdy na sobě pociťujeme bušení srdce, někdy takové jako přeskakování, je to něco z toho.
mluvčí 2,
——————–
extrasystoly jsou, kdy to srdíčko jakoby poskočí, je to jeden izolovaný stah nebo někdy to běží v kupletech, to znamená ve dvojicích, jsou to dva stahy, pocházejí buď ze srdečních síní, tam jsou bezvýznamné, nebo z komor, pokud je to zdravý člověk a pokud při zátěži například na ergometru mizí, tak nemají vůbec žádný význam a jsou fyziologické, dokonce i některé, které jsou četnější, jsou benigní, ale mezitím existují i typy extrasystol – z toho buď jsou četnější, čili časté, frekventní, je to více procent než, já nevím, 12, 3 %. A pokud tam je současně srdeční selhání, tak tomu je potřeba se věnovat a tomu pacientovi, pokud by šlo o tento případ, bych doporučoval vyšetření kardiologem.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A to by právě, pokud třeba někdo si teď říká, no, to by se mě mohlo týkat, to právě ukáže ten Holtr, tohle.
mluvčí 2,
——————–
To ukáže Holter v kombinaci s ultrazvukem, ten ultrazvuk ukáže funkci srdíčka, pokud ten člověk vlastně ještě neměl žádný ultrazvuk srdíčka, pak je potřeba se podívat na to, jestli ten člověk má nějaké riziko ischemické choroby Srdeční, doplnit tu například koronografií tak, aby se předešlo infarktu.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
My jsme vysvětlovali, co je přesně srdeční selhání, jaké může být, mít příčiny a že jich je opravdu hodně, jaké tedy existují možnosti léčby. Dá se opravdu tohle to onemocnění. Nějak nevím, jestli zastavit, alespoň zpomalit, abychom mohli normálně fungovat.
mluvčí 2,
——————–
Já vás ještě doplním. Mně na amerických doporučeních se líbí to, že Američani tam mají ještě ten stupeň, a to znamená osoba v riziku srdečního selhání a doporučují se na tyhlety osoby zaměřit, kdo je v riziku. Jsou to hypertonici, jsou to obézní lidé, jsou to diabetici, jsou to lidé, kteří mají také rodinnou zátěž nebo prodělali například onkologickou terapií, protože část protinádorové léčby je toxická pro myokard, dokáže to vyvolat, čili tam je potřeba už se podívat na to, a to je role praktických lékařů, eventuálně internistů, ale samozřejmě také kardiologů tak, aby byly všechny tyhle ty faktory korigovány, v případě, že srdeční selhání už vznikne, tak je samozřejmě tabletková terapie, čili medikatorní terapie, neboli farmakologická, tady je potřeba říct, že ty léky jsou v současné době velice účinné, pokud se nasadí, tak ve velkých studiích, ale opravdu v kvalitních velkých studiích. Nasazení celé řady těchto léků vede k tomu, že už po jednom měsíci jsou vidět efekty v úmrtnosti těch pacientů na srdeční selhání, a to je velice významné, čili ty tabletky je opravdu nutné užívat, my máme nejenom tabletky, máme také i přístrojové možnosti, to znamená léčba arytmií, které toto provází, nebo tam mohou být i léčby chlopní, pokud tam je nějaká chlopenní vada, tak výměna chlopní náhrada chlopně nebo plastika té dané chlopně a pokud tam je nějaká myokarditida, tak na některé myokarditidy máme dokonce specifickou léčbu, dokonce teďko od 1. října, jedna z nejčastějších, to znamená hypertrofická, má specifickou léčbu svalenou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
se jí stává občas, když si lehne, že cítí, ona říkala něco, jako kdyby její srdce vrzalo, že prostě cítí, jak těžce pracuje, je jí 70 plus je aktivní, dýchá se jí dobře, tak co by to mohlo být?
mluvčí 2,
——————–
Samozřejmě po telefonu se diagnóza nedá udělat, ale velice pravděpodobně jde o ten stav, kdy ten pacient, když leží, tak to srdíčko vnímá, protože ustanou zevní podněty a začne vnímat vlastně svoje vlastní tělo, takže myslím si, že s největší pravděpodobností jde o tuto situaci, ale kdyby chtěla mít jistotu, kombinace EKG vyšetření a ultrazvuku by měla vyloučit nějakou větší patologii. To, co mě uklidňuje, je, že tam nejsou bolesti na hrudí a není tam dušnost, že jinak námahu zvládá dobře.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A jinak tu dušnost, když už jsme ji zmiňovali několikrát, bychom neměli proto podceňovat.
mluvčí 2,
——————–
Dušnost samozřejmě ne, zvlášť pokud je to v kombinaci s dušností vleže, samozřejmě když jsou plicní onemocnění, tak většina plicních onemocnění, jsem vleže lepší, naopak srdeční selhání, vleže je ta dušnost horší, to znamená, že ten člověk musí se posadit nebo vyžaduje víc polštářů, takže tam je potřeba zbystřit, nechat se vyšetřit – dominantně kombinace ultrazvuku a EEKG.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak teď se vrátím ještě k jedné otázce, jestli bychom to mohli zopakovat. Píše nám paní posluchačka Olga. Pacient s cukrovkou prý může mít méně typické příznaky infarktu, že prý snad máme kvůli postiženým nervům zhoršené vnímání bolesti, jak by infarkt u diabetika mohla vypadat.
mluvčí 2,
——————–
Ta pacientka to vystihla naprosto přesně, část diabetiků má tzv. viscerální neuropatii, což jest odborný termín, který je možná složitý, ale neznamená to nic jiného, než že člověk nevnímá bolest, má jinde práh bolesti a znamená to, že pokud by měl infarkt myokardu, tak nemusí mít bolest na hrudi. Bohužel přijde později, když už se s tím nedá nic moc dělat. Otevřít tu koronární tepnu už nemá takový význam jako v těch urgentních prvních 6–12 hodinách a ty příznaky pak jsou většinou srdeční selhání, že se tomu pacientovi, necítí se celkově dobře a hůř se dýchá, v tom je určitá zrada toho diabetu.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak teď někoho máme na telefonní lince, tak si ještě poslechneme další dotaz. Dobré dopoledne.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý den. Tady posluchačka od Hoři. Já jsem touto cestou chtěla poděkovat všem, že Fakultní nemocnice Hradec Králové, protože jsem tam byla před šesti lety na PFO a strašně jsem mě zlepšil život. Takže každé ráno jim posílám díky všem personálu, profesorům, lékařům, všem.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
To vám děkujeme za zavolání, ať se vám daří i dál. Držíme palce, na slyšenou. Děkujeme, tak děkujeme i za tyto ohlasy, no, a já navážu dalším dotazem, který nám píšou posluchači, tentokrát posluchačka z Trutnovska, dobrý den. V rodině máme příbuzného, který trpí na panické. A taky, proč jsou často zaměňovány právě s nějakou srdeční příhodou a jak to odlišit.
mluvčí 2,
——————–
Odlišení. Samozřejmě elektrokadiogram, to znamená, že bez natočení EKG, lidově řečeno, se to odlišit nedá. Ty panické ataky hodně často jsou způsobeny úzkostí, kdy ten člověk má pocit sevření na hrudi a podobně. Překvapivě to může mít u některých pacientů i souvislost s infarktem myokardu, kdy na základě určité panické ataky nebo velice prudké stresové situace to dokáže imitovat infarkt myokardu, včetně poruchy pohyblivosti, čili EKG nálezu a podobně, říkáme tomu syndromu zlomeného srdce, neboli takocubokardiomyopatie a je to věc, kterou nepoznáme jinak než EKG plus ultrazvuk v nemocnici, čili pokud pacient má delší dobu bolest na hrudi, delší, myslím tím dýl než 15 minut, neuchází, nemizí to zavolat opravdu 155.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Dobře. No, a na závěr si nechávám ještě jeden dotaz od paní posluchačky, který se týká i zdravého životního stylu, o kterém jsme dnes nemluvili, ale asi je to všem jasné, že se máme snažit, máme se hýbat, máme zdravě jíst, ale paní píše, manžel je po infarktu, ze kterého se naštěstí rychle zotavil. Je to velký milovník kávy, silné zrnkové bez mléka z kávovaru byl zvyklý na opravdu hodně malých káviček, vypil i víc jak čtyři denně. Nakolik by to teď měl omezit.
mluvčí 2,
——————–
Záleží, jak byl infarkt velký. Samozřejmě všeobecně Kofein je stimulantem, je to poměrně dost silný stimulant, který stimuluje srdíčko, stimuluje, také je schopen vyprodukovat i některé arytmie, takže pokud byl jenom mírný infarkt myokardu, tak tam ta redukce není tak významná a ty kávy je dobré dávat spíš slabší, spíš méně, pokud to byl větší infarkt myokardu, pokud tam jsou některé arytmie, byly tam některé komorové tachykardie nebo fibrilace síní, tak je dobré minimalizovat požívání kávy, dodneška ten Kofein je stimul, takže je potřeba to mít na paměti, ta káva je dobrá, je možné si udělat slabou kávu.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Prof. Radek Pudil z Kardiologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové byl dnes naším hostem, děkujeme za odpovědi na naše otázky.Děkujeme za pozvání zase příště.
Přidejte odpověď